MENU

 
TOPlist
 
 

 
Jak jsme hráli hokej
 
 

Tak to bylo takhle v prosinci, když k nám na venkov dorazila tzv. „Paní Zima“ a my hoši, co spolu chodíme, se příšerně nudili. Ano, možná se ptáte, proč jsme nechodili sáňkovat či bruslit anebo proč jsme nezabili volný čas jinou tradiční zimní aktivitou. V těch dobách, ve kterých se odvíjí náš příběh totiž u nás na vsi vládla puberťácká krutovláda party Jurdy Řeháčka. Nejenže se nesčetněkrát scházeli ve své pochybné klubovně a holdovali tam vydatným cigaretám, ale také nám zakazovali vycházet z domu a to proto, abychom je, ať už v maličkosti, náhodou netrumfli.
Našemu ponižování bylo však najednou alespoň na týden konec. Řeháčkova celá parta totiž odjela obtěžovat svět tentokrát na lyžařský kurz. Okamžitě po odjezdu těch krutých snad né ani lidí, jsme si smluvili schůzku na druhý den a to na Gočálově rybníku. Chtěli jsme už konečně zjistit, jestli jsme za 5 let totálního zalézačství nezapomněli bruslit a chtěli si už konečně zahrát báječnou hru drsných mužů jménem hokej.
Celý natěšení jsem večer šli spát už v 6 hodin abychom byli čilí na náš vzácný den. Na příští den se nás tedy sešlo hned šest hochů. Byl jsem tam já, Franta Kudláček, Pepin Ševců, Rudla Šrajtofle, Čenda Bayer a náš stín a černá ovce party, Ondra Dřevák. Tentokrát se nám však Ondra hodil, pač nás tam byl sudý počet, tudíž jsme si dali hru tři na tři. Naše nadšení však opadlo, když Pepin místo do puku, pálil do holeně Kudláčkovy. Franta tedy odpadl a Ševcovic Pepík dostal trest do konce utkání. Zdálo se, že už je vše v pořádku a my se těšili z báječného zápasu. Poté se ale vydal Rudla k drzému sólu jenž zastavil až asfalt na silnici. Následný rozbitý nos budiž dostatečnou omluvou pro odchod domů. My tři, co jsme zbyli, si řekli, že dáme jen samostatné nájezdy. To už odnesla jen zlomená noha, zlomená ruka a nemilá rána do Čendových slabin.
Po tomto nemilém dni jsme se už hrozně moc těšili na návrat Jurdy Řeháčka a jeho party.

 

AUTOR: PETR BOBEK

 
   
Winfrskrec page 2008 Designed by Blind Clown